Kapesné, aneb money, money, money…

Rok 2018 se pomalu blíží ke konci a já ještě rychle plním svůj slib a posílám do světa naši zkušenost s kapesným.
Je to taková případová studie na vzorku jednoho dítěte 🙂. Je maximálně konkrétní, protože si říkám, že určitě, stejně jako já, nemáte moc rádi články, které vypadají „šťavnatě“, a pak zjišťujete, že jste se dozvěděli jen půlku z toho, co vás zajímalo.:)
Na konci článku také pochopíte, proč to dítě na fotce drží v ruce tak divnou bankovku… 🙂

Proč kapesné?

Protože testujeme na dětech! 🙂 U nás doma zkoušíme, co funguje a čeho se držet, a co naopak raději zahodit.
Slyšeli a četli jsme hodně o tom, jak děti umí být zodpovědné, pokud jim dáme důvěru, a tak jsme hořeli zvědavostí, jestli to bude fungovat i u toho našeho…
No a jednoho dne nazrál čas.

Ještě se musím přiznat, že já osobně o tématu „předání financí dětem“ přemýšlím už od svého dětství a vždycky jsem pozorovala, „jak to dělají s penězi“ v ostatních rodinách.

Nevím, jak to bylo u vás…
My jsme peníze dostali jen účelně („na něco“) anebo po zásluze („za něco“). Částka byla stanovená celkem intuitivně a zásluhy byly klasicky „za pomáhání doma“, „za dobré známky“, „za odnesení vratných lahví“ apod.

Nutno říci, že všechny pokusy finančně motivovat nás děti šly nakonec do kopru.
Kategorie „na něco“ sice během let vydržela, ale pokaždé bylo třeba o peníze požádat a útratu předem obhájit. Zodpovědnost dítěte veškerá žádná, zato veliká touha předčasně se finančně osamostatnit. 🙂

Možná se v tom také trošku najdete, a možná jste jako já v 16 přemýšleli: „Až já budu mít vlastní děti…“

A už je to tu! 🙂

Technikálie a pravidla (teď přijde ta konkrétní část:)

V následujících řádcích se dozvíte, jak to funguje u nás. Systém nám postupně krystalizoval metodou pokus-omyl:

Od kdy začít:
To musíte vycítit sami, podle povahy dítěte a jeho vztahu k věcem obecně. Pokud neustále něco trousí a ztrácí, ještě počkejte. Pokud o svých věcech ví a má k nim vztah, klidně začněte. Starší kluk začal ve 4 a mladší bude připraven kolem 5, možná… 🙂

Kolik peněz a jak často:
Podle mě je ideál 10Kč 1x týdně. Inflaci neřešte. 🙂 U nás je „kapesní den“ stanoven na neděli.
(Lépe je málo peněz, častěji a v pevně stanovený den. To aby se snadněji tvořil návyk a aby bylo dítě schopné orientovat se v čase.)

Pravidla:

  • Na kapesné si myslí dítě samo, pokud úplně zapomene, jeho problém – jeho zodpovědnost. (Může si samozřejmě vzpomenout o týden později, ale půl roku zpátky už si rodiče fakt nepamatují:).
  • NIKDY nedostane peníze dopředu, tedy na dluh.
  • Peníze se vždy předávají pouze v místnosti, kde má dítě peněženku/kasičku, a okamžitě do ní putují. (Nesmí se nikde povalovat)
  • Rodiče VŮBEC nemluví do toho, za co se peníze utratí. Pouze mohou opatrně vyjádřit svůj postoj. (Pokud by se samozřejmě nejednalo o něco nebezpečného nebo ilegálního. Toto je těžké pravidlo, velmi těžké.:))
  • Kapesné není odměna. Dítě ho dostává nezávisle na svém chování a úspěších. (Případný přivýdělek je něco jiného.)
  • Neexistuje trest „odebrání kapesného“.

Naše zkušenost (správně tušíte, že pozitivní :))

  • Dítě je motivované počítat a přirozeně se učí základy finanční gramotnosti
    Začne zkoumat, co kolik stojí. Co si může koupit hned, a na co ještě musí šetřit. Uvědomí si, jak jsou některé věci drahé:).
    Pokud cestujete, uvědomí si snáze, že v různých zemích se platí různými „penězi“, začne se zajímat o různé měny a bankovní kurzy:).
    Pokud mu peníze na něco chybí, nežádá rodiče o další (pokud ví, že je nedostane), ale hledá (alespoň teoretické a občas velmi kreativní) způsoby, jak je vydělat. Tím následně, ve spolupráci s rodičem, začne zvolna objevovat i „kouzlo“ legislativy a legálních postupů:).
    Postupně se začíná zajímat, kam se peníze dají ukládat a že existují i různé spořící účty.
  • Zvyšuje se jeho smysl pro zodpovědnost
    Velmi důležité je, že má dítě možnost udělat finanční chybu a uvědomit si její následky. Po několika prvních neuvážených výdajích velmi rychle začne zodpovědně rozmýšlet, za co příště své peníze utratí.
    Pro rodiče je sice občas bolestné vidět své dítě, jak si kupuje nekvalitní blbosti, nicméně pro děti se jedná o nedocenitelnou zkušenost v bezpečném prostředí rodiny.
    (Určitě raději uvidíte, jak si vaše malé dítě kupuje čínskou plastovou katanu, než aby se jeho finanční nezodpovědnost plně projevila až třeba v osmnácti.)
  • Zvyšuje se jeho pocit osobní důležitosti
    Každý dospělý má v naší společnosti své vlastní finance a s nimi spojenou i jistou svobodu. Pokud má už i dítě své peníze, cítí se o to víc součástí našeho světa (a to je hustý pocit, ne?). Vidí, že mu předáváte zodpovědnost a že mu důvěřujete.

    Vyplacení prvního kapesného
    můžete vnímat jako důležitý rituál, který ukazuje, že dítě dosáhlo určité zralosti. Rituály jsou pro chod rodiny velmi prospěšné a určitě o nich bude jeden z dalších článků.
    Může se vám stát, že vás vaše dítě velmi překvapí svou velkorysostí a sociálním cítěním. Děti často přemýšlí i tom, jak mohou jejich penízky někomu pomoci.
  • Lentilky jen jednou 🙂
    Nejsem zrovna zastánce průmyslových sladkostí a už vůbec mě nebaví dohadovat se v obchodě pokaždé, co koupím a co ne a proč. Nicméně také chápu, že dětem se nedá odpírat vše.
    V tomhle mi kapesné také hodně pomohlo. Dětem kupuji „dobroty“ pouze kvalitní a pro mě přijatelné a jen v době k tomu příhodné. (Zkrátka jednám podle svého přesvědčení.) Pokud by měl Martin pocit, že si nutně potřebuje koupit nějakou další sladkost, má k tomuto účelu své vlastní prostředky. Udělal to ale za tři roky pouze jednou. Za první kapesné si koupil lentilky. Myslím, že to byla forma jisté rebélie proti naší „zdravé výchově“ a vyjádření vlastní svobody.:) (Mladší Daniel sice ještě vlastní peníze nemá, ale když vidí, že brácha si dobroty nekupuje, nechce je ani on, a já mám klid. Myslím, že mé děti dobře chápou, že sladkostí po světě koluje i tak spousta, a peníze je tedy lepší utrácet za něco hodnotnějšího.:)
  • Velký sen
    Kapesné a naše „kniha snů“. Oboje asi zapracovalo a Martin touží jet do Japonska. Sen to asi není ledajaký, protože už trvá více než rok a úspory se postupně a neúnavně hromadí. (Když se dítě rozhodne oželet lego k narozeninám, tak to jde rychleji, protože, jak všichni víme, lego stojí majlant.)
    A víte co? Je to veliká krása vidět dítě, jak jde neúnavně za svým snem.
    Ono je totiž moooc krásné vidět kohokoli, jak si plní vlastní sny!
    A ano, správně tušíte. Na fotce drží v ruce japonské jeny. 🙂

Taková je naše zkušenost a budu moc ráda, když se se mnou podělíte o tu vaši v komentářích pod článkem!

Rozvojem „finanční gramotnosti“ u dětí se hodně zabývám i v chystaném eBooku o dětských pokojících.  Pokud se o ní zatím chcete dozvědět více od osoby nanejvýše povolané, doporučuji vám knihu Robert T. Kiyosakiho Proč jedničkáři pracují pro trojkaře a dvojkaři pro státní správu.

„Jsem architekt svého života i architekt povoláním. Pomáhám lidem tvořit DOMOV. Záleží mi na tom, aby jím byl prostor, ve kterém vládne osobitost, harmonie a kreativita. " Více o Kateřině se dozvíte tady >>
Komentáře
  1. To je moc pěkný článek! Budu se nad kapesným muset zamyslet 😉

  2. Terezie napsal:

    Paráda! úžasné a inspirující. Rnaje je sedm a je pravda, že to zatím neřešíme…kasičku sice má, i pár peněženek, ale ty furt někde zapomíná..neví kde co má. Ale začít by to mělo asi od nás. Děkuju za inspiraci.:)

    • Kateřina Mastroianni napsal:

      Díky za zpětnou vazbu! Jsem moc ráda, že je článek inspirující. Myslím, že člověk tak nějak vycítí, kdy je pravý čas… 🙂

  3. Míša napsal:

    Pěkný článek 🙂 My dáváme 1x měsíčně 100Kč, ale teď díky tvému článku přemýšlím o přenastavení na týdení systém. Každopádně u nás moc nefunguje šetření na něco (jeden čas se šetřilo na chameleona, ale zvířata se nakonec po diskuzi přidala do seznamu „nelegální+nebezpečné+živé“, aneb chameleona si s sebou na dovolenou nevezeš). Takže teď jsme ve fázi okamžitého přesunu peněz z peněženky do automatu na „sliz obalený vrstvou platového obalu“ nebo něco jiného podobně zajímavého a bohužel už to trvá celkem dlouho. A to se pak opravdu těžko nezasahuje 😉

    • Kateřina Mastroianni napsal:

      Díky za super vtipný komentář! No a není to tím, že je stovka moc? My jsme taky původně dávali víc, ale pak jsme se dostali na těch deset korun (ale záleží i na věku a tvém pocitu). Týdenní frekvence je také určitě lepší.
      No a pokud dítě má pocit moc velké hojnosti, tak není motivované šetřit. Určitě je taky důležité, aby dítě krom kapesného ještě nedostávalo příliš dalších věcí jen tak mimochodem. Třeba časopis, lego, dobroty a tak, ale aby mu bylo jasné, že když něco chce, (mimo narozeniny, vánoce a tak…) tak si to prostě pořídí ze svého…

      • Míša napsal:

        vracím se zpátky k tomuto článku, protože jsme právě něco takového řešily s kamarádkou. Tak koukám, že tu mám odpověĎ 🙂 ano, 100Kč je asi mnoho, určitě pro 6-letého, ale do třeťák co chodí se školou často na výlety apod.? A co pak jeho mladší 6-letý sourozenec? Dávat stejně nebo míň? Zatím v tom plaveme spíš spontánně, nějakou dobu se zdá dobré něco, pak se to překulí jinam…jenom ta mánie pro sliz stále trvá ;-(

        • Kateřina Mastroianni napsal:

          Jé to je fajn, že článek inspiruje opakovaně! Za mě určitě každému jinak, hlavně pokud to tak cítíš a i prakticky to dává smysl. Myslím, že každý věk je spojen s výhodami a nevýhodami a je přirozené, že kapesné roste s věkem.
          My výlety platíme z jiného „fondu“ (naší kapsy:) – škola nám řekne kolik sebou a to od nás Marťas dostane. Má na to i extra peněženku. Naštěstí naše škola je rozumná a tak děti vozí s sebou max stovku.
          Ty tvoje dotazy jsou tak podnětné, že možná napíšu ještě jeden článek. Díky moc za ně!
          Sliz se dá vyrobit i doma ne? U nás tedy nekraluje (zatím) ale spolužáci ho často nosí v krabičkách z domova. Tam by ušetřil náklady.:)

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • e Book Vy a architekt aneb 5 kroků k dokonalému domovu

    O tom, jak vytvořit domov přesně pro Vás, ušetřit čas, peníze i Vaši energii.

  • NOVÉ SÁČKY NA MU-MU

  • O ČEM PÍŠU…
  • INSTAGRAM
  • E-BOOK MŮŽETE OBJEDNAT TADY

  • FACEBOOK